Posilka.cz - Filip Grznár

Rozhovor s Jirkou Tkadlčíkem!

před 81 dny
Přečteno 1187x
0 komentářů

Redaktor: Ahoj Jirko. Gratulujeme ti za celý web k obrovskému úspěchu v podobě vítězství na Mistrovství Evropy. Stačil sis už trochu uvědomit, co se ti podařilo, nebo ti to teprve dojde později? Co pro tebe konrétně znamená tento triumf?

Ahoj, moc děkuju za gratulace – uvědomuji si to dokonale. Zpečetila se dřina a vůle, kterou jsem tomuto sportu věnoval za poslední 4 roky a jsem za to moc rád! Bylo a je to náročné, nicméně neusínám na vavřínech – i když je titul Mistra Evropy skvělý, letos v prosinci zabojuji o titul Nejsilnějšího muže světa v Americe, takže jsem myslí nastaven především tam.


Redaktor: Jaké jsou tvoje nejbližší plány? Máš na programu dovolenou a odpočinek od soutěžení, nebo odpočíváš tréninkem?

Jak říkám, už se plně soustředím na WSM, takže tréninky začínají být opět 2x denně a naplno, na odpočinek není čas. Sem tam si dám dva dny volna, nicméně i v tyto dny jdu na dynamické tréninky na atletický stadion nebo zkouším skotské hry. Odpočívat budeme v prosinci po závodě.


Redaktor: Vidíš rozdíly mezi českou strongmanskou scénou před pár lety i dnes? I když nejsi typ člověka, který by se rád chvástal, myslím že si rozhodně zasloužíš kredit za zvýšení podvědomí a zájem o tvou disciplínu.

Děkuju za uznání! Já strongman sport miluju a jsem strašně rád, že se můžu podílet na zvýšení povědomí u sportovců nebo i běžné populace. Je hodně náročné neustále někam jezdit se semináři, které dělám jako takovou osvětu, vymýšlet exhibice, učit lidi tomuto sportu, ale stojí to za to, z každého nového strongmana mám radost. Rozdíl v dobách tedy určitě vnímám – je tu daleko více mladých sportovců strongmanů, kteří tento sport ,,žerou“ a jsem za to rád. O tom, že jde strongman do popředí svědčí i fakt, že jsem konečně poslední rok opravdu profi sportovcem, který za to, že sportuje, dostává výplatu.


Redaktor: Pověz nám, jaké byly začátky Jirky Tkadlčíka? Když tě člověk sleduje, tak se nemůže zbavit dojmu, že to připomínalo pohádku Asterixe a Obelixe, kterého od malička koupali v kouzelném nápoji. Šlo to od začátku ráz na ráz, nebo jsi se delší dobu hledal?

Když by to šlo ráz na ráz, asi by mě to nebavilo. Začínal jsem jako mladý nadějný hokejista, pak mi ale ,,kariéru“ zhatila komplikovaná zlomenina nohy. Doktor mi tehdy řekl, že pokud budu chodit, budu rád. No – chodím, a dokonce sportuji. Po tom, co jsem se psychicky zvedl a přestal se litovat ohledně toho, že už nemůžu hrát hokej, začal jsem dělat judo a další sporty – začal jsem se opět hledat. V 15 jsem pak poprvé přišel do fitka a bylo jasno! 4 roky jsem valil kulturistické tréninky, což mi dalo dobrý základ, až pak jsem objevil kouzlo powerliftingu. A jestli šlo aspoň pak vše snadněji? Těžko. Na prvních závodech jsem ani neznal pořádně pravidla toho sportu J Když jsem pak před 4 lety začal se strongmany, na prvních závodech jsem skončil poslední.


Redaktor: Když se řekne Jirka Tkadlčík, lidem se vybaví vůle, disciplína, dřina. Jsou to podle tebe hlavní faktory pro úspěch? Spousta mladých dneska hodně chce, hodně touží, hodně plánuje, ale často to po nějaké době vzdá, protože cesta není jen růžová. Co bys všem mladým doporučil a vzkázal?

Vůle, disciplína, dřina. Řekl si to naprosto přesně. Tyhle tři slova by si každý, kdo to myslí opravdu vážně, měl hodně rychle zapamatovat a vrýt pod kůži. Jak říkal Rocky, život není jen samý slunce a duha, a pokud si někdo myslí, že mu něco spadně do klína, je na velkém omylu. Je to o tom být vždy o krok napřed, udělat pro to vždy víc, než pro to udělal můj oponent. A je to o tom nespokojit se s málem.


Redaktor: Jakmile se člověk pustí do cvičení, má před sebou určité mety. Řekněme, první 100ka na bench, prvních 150 na mrtvolu a dřep. A vidí je před sebou jako určitý cíl. Řekni mi, má i Jirka Tkadlčík nějaký cíl v určité disciplíně, který by chtěl dosáhnout? Číslo, které prostě chce zvládnout. Nehledě na to, že člověk chce zlepšovat všude a nechce si klást limity.

Určitě mám svůj Wish list. Patřilo tam například 400kg na mrtvý tah, což jsem v dresu zvládl letos na jaře, stále tam ale visí to samé číslo v RAWce, když se oprostíme od čísel, chtěl bych třeba uběhnout půlmaratón nebo získat světový rekord v caber tossu (skotské hry).


Redaktor: Máš nějaký sen, kterého bys ve svém sportu chtěl dosáhnout? A teď spíš nemluvím o číslech, ale obecně o událostech. Jirka Tkadlčík OH vítěz?

OH vítěz pravděpodobně nikdy nebudu, protože to nevypadá, že by se schylovalo ke strongman sportu na OH. Nicméně jak píšu výše, nějaké mety tam jsou, zatím jedu podle plánu a tou nejvyšší metou je pro mě určitě právě WSM. Doufám, že to letos zvládnu a opadne ze mě to břímě, které cítím a ta odpovědnost, kterou mám, vůči lidem, ale hlavně vůči sobě.


Redaktor: Hodně se ve spojitosti se sportem hovoří o vlivu psychiky na výkon. Jaký je tvůj názor?

Rozhodně je hlava alfou i omegou nejen sportovního výkonu, ale i života. To, co řekne hlava, to provede tělo. Pokud si zavřete dveře v hlavě, vaše tělo nemá co následovat. Mám velmi rád knížky Mariana Jelínka, který se mimo jiné zabývá právě touto problematikou, a pravdou je, že o výkonu prý rozhodue fyzično pouze z 33%! I z toho důvodu je součástí mých tréninků nejen trénink fyzický, ale i psychický.


Redaktor: Jak se kromě dárkových krabic od Donutera stravuje Jirka Tkadlčík? Obrovský výdej = obrovský příjem? Zaujalo mě, že jsi delší dobu nejedl (případně mě oprav) maso. Můžeš to nějak rozvést a říct nám důvody, výhody a něco prozradit o současném stravování?

Určitě, rád. Maso jsem jedl vždycky, pravdou ale je, že jsem jeden čas na maso neměl vůbec chuť a jedl ho klidně ob 2 dny. Jsem člověk, který se rád vzdělává, v oblasti výživy a sportu se vzdělávám od 15 let, výživový kurz jsem udělal v 17 letech a už tehdá jsem našeho přednášejícího v mnoha věcech opravoval. Zkrátka a dobře – teorii znám, praxe je pro mě mé vlastní tělo a výkony, proto si troufám říci, že můžu a musím poslouchat své vlastní tělo. Jeden čas jsem jel především na mléčných výrobcích a velmi mi to vyhovovalo. Poslední rok se situace změnila, maso mi zase chutná, nicméně že bych pociťoval, že je jedna z variant stravy lepší, to určitě ne. Obě jsou a byly pro mé tělo přínosem, proto jsem se jimi řídil.

Každopádně ano, pokud chce člověk uregenerovat moje tréninky a nechce shořet na prach, patří k enormnímu výdeji i enormní příjem, proto tam valím Donutera 2x týdně a vůbec s tím nemám problém.


Redaktor: Už delší dobu jsi sponzorovaný doplňky stravy. Jaké jsou podle tebe tři nejdůležitější?

Díky bohu mám za zády silného sponzora v podobě Czech Virusu, kterému 100% věřím a suplementy mi opravdu šlapou. Nikdy bych nedělal reklamu něčemu, čemu sám nevěřím, jsem proto rád za podobné spolupráce. 3 nejdůležitější suplementy bych řekl rád, záleží ale, o jakého cvičence se jedná. U mě bude žebříček uplně jiný než u začínající slečny a podobně. U mě je to ale Glutamin, BCAA, nakopávač. Nakopávač proto, že dát 2 těžké tréninky denně chce někdy trochu podpory. A první dva suplementy samozřejmě na základ – regeneraci.


Redaktor: Jak vnímáš suplementaci vitamínů a minerálu? Jsou nějaké, které bys vyzdvihl a dal jim své "Jirka Tkadlčík - razítko"?

Přesně to jsem chtěl vyzdvihnout ještě před suplementy: Vitaminy a minerály. Pro mě naprosto nepostradatelné, především hořčík. Kdo mě sleduje ví, že trpím hlavně v závodním období na silné křeče z důvodu odvodnění, takže určitě hořčík, dále pak vit. C a další. Je toho spousta!


Redaktor: Tělo vrcholového sportovce dostává neskutečně zabrat. Jakým způsobem regeneruješ a chráníš svoje orgány? Věříš v účinnost přírodních látek a bylinek? Používáš některé?

Určitě, popravdě mám na tohle přímo borce, který se tím zabývá a vždy řešíme vše na míru. I formu hořčíku mi naordinoval on, protože to, co je k dostání v lékárnách má velmi mizernou využitelnost pro tělo. Ideální forma hořčíku je například malát nebo bisglycinát. Dále řešíme z důvodu zdravotních problémů, které mám od mala, především ochranu ledvin a srdce.


Redaktor: Prozraď nám jméno jednoho tuzemského a jednoho zahraničního sportovce napříč odvětvími se kterými by sis rád zatrénoval.

Co se týče Česka, určitě a jednoznačně bych velmi stál jen o potřesení si rukou s Jardou Jágrem, který je mi velkou motivací. Pokud by padl i trénink, byl bych moc rád. Co se týče mentálního tréninku, doufám, že se mi podaří jednou se dostat k Marianu Jelínkovi. Ze zahraničních sportovců mi bohužel už nikdy nevyjde trénink se zesnulým strongmanem Jonem Pallem Sigmarsonem, který je pro mě číslo jedna, reálná by mohla být šance na trénink s Brianem Shaw. To je fajn chlapík, několikrát jsme se již potkali na závodech a věřím, že to není nereálné.


Redaktor: Kde tě můžou naši čtenáří navštívit nebo potkat? Kde kromě seminářů nejčastěji trénuješ?

Momentálně žiji a trénuji v rodném Přerově na Moravě, kde budu otevírat strongman a powerliftingový klub, takže určitě tam – vše bude na mém FB!


Redaktor: Jirko, děkujeme za rozhovor. Nyní máš prostor pro vzkaz tvým fanouškům a našim čtenářům.

Moc děkuju za rozhovor, rád bych vzkázal všem to, co říkám velmi často, ale nikdy toho není dost: Pokud máte něco, co milujete, jděte si za tím, ať vám okolí říká cokoliv. Nevzdávejte se svých snů a dřete pro ně tvrdě – pak je reálné proměnit je ve skutečnost.

 

PODPOŘTE ČLÁNEK

DALŠÍ ČLÁNKY

Je osobnost Filipa Grznára pro českou scénu přínosem?

10. 08. 2017 v 19:18 | 1 komentářů

10 potravin které zlepší váš zdravotní stav

29. 07. 2017 v 16:42 | 4 komentářů

Rozhovor s Alešem Lamkou !

16. 07. 2017 v 12:29 | 0 komentářů

KOMENTÁŘE

avatar